neděle 8. dubna 2018

Návrat do pracovního procesu



Krásnou neděli,

Dnes bych Vám ráda napsala o tom, jaké to pro mě je, se po několika dnech volna vrátit zpátky do práce, a co všechno to obnáší.

Vždy se snažím mít maximálně dva dny volna. Jde o to, že čím déle volno mám, tím je pro mě těžší (jo jsem líná), se zase vrátit do nějakého toho svého zaběhnutého režimu. Jenže tentokrát jsem měla volno dní pět. Do Prahy jsem se sice vracela už v úterý, ale to jsem byla unavená po cestě, která byla trochu komplikovanější, no a ve středu práce zkrátka nebyla. Tudíž prvního klienta po volnu jsem měla až ve čtvrtek. Mohlo by se zdát, že mě práce nebaví, když je pro mě takový problém se do ní vrátit, ale tak to není. Tady si myslím, že nezáleží na tom, zda vás práce baví či nikoliv. Ten návrat do práce a do nějakého toho vlastního režimu, je dle mého názoru stejně těžký úplně pro všechny. Zkrátka nějakou chvíli nám trvá, než zase naskočíme do toho rutinního vlaku. No a pro každého z nás je ta chvíle jinak dlouhá.   

Když mám volno, tak na sebe z vysoka kašlu. Nelíčím se, neholím, no a na mých vlasech byste mohli dělat topinky, jak jsou mastné. Pleť taky nechávám žít svým vlastním životem. Sem tam ji ošetřím pleťovou vodou a natřu krémem, ale pravidelnost v tom opravdu nehledejte. Tady bych si dovolila přirovnat se k modelkám. Většina z nich také v soukromí volí raději nízké boty a ne podpatky, protože právě ty podpatky jsou pro ně denním chlebem v práci. No a můj denní chleba, když pracuji, je holení, líčení a celková péče. Zkrátka když už si má klient připlatit (normální cena na hodinu je 1500 Kč já mám na hodinu 2000 Kč), tak to musí nějak vypadat.      

Takže moje první pracovní přípravy po volnu trvají obvykle dvakrát tak dlouhou dobu, a je potřeba si dát opravdu záležet, abych někde nezapomněla oholit nějaký ten nežádoucí chloupek, a taky abych si dobře nanesla makeup atd. Zkrátka žádný spěch. Jakmile totiž spěchám, tak to má katastrofální dopad. Ani ne tak pro klienta, jako spíše pro mě. To se pak celou tu hodinu a půl s ním cítím, jako kdybych si na sebe oblékla špatné kalhoty. Ani ne velké, ani ne malé, ale střihově nelichotící mé postavě. Makeup na pleti cítím neskutečným způsobem, řasenka mě štípe v oku (naposledy včera), no a takovou třešínkou na pomyslném dortu je, když se zapomenu (nemám čas) natřít tělovým mlékem. To bych se totiž nejraději svlékla z kůže, kdyby to šlo. No a který klient chce holku, která je myšlenkama úplně mimo? Jasně, že žádný. Takže vlastně i pro něj. Dodnes mám štěstí, že mi v takový den nepřistála žádná recenze, protože to bych si už neškrtla. Mnohdy stačí jedna negativní recenze a můžete si balit kufry. No a nemusíte ani mávat, protože už při tom balení se na vás zapomene. Není to ale jen o štěstí. Daleko více to ovlivňuje to, že mám vyšší ceny, ale o tom třeba někdy příště. 

S psychickou stránkou to po několikadenním volnu taky není kdovíjak slavné. Opět je potřeba se připravit na to, že co klient, to úplně jiné psychické rozpoložení, kterému vy se musíte prakticky ihned po jeho příchodu přizpůsobit, a na které se musíte naladit. Zkrátka když pracujete v sexbusinessu a záleží vám na spokojenosti klientů, pak musíte umět hrát na několik hudebních nástrojů, a hned několik skladeb. A to jak ty lehké s pár nástroji, tak i ty těžké, kde potřebujete celý orchestr a kde někdy, když to situace vyžaduje, musíte zastat i funkci dirigenta, což abych byla upřímná, je moje slabá stránka.  Velmi mi záleží na tom, aby klienti odcházeli maximálně spokojení. Nemyslete si, že každý můj klient se po odchodu usmívá jako měsíček na hnoji. Někdy se můžete snažit sebevíce a veškerá vaše snaha je naprosto marná. Netřeba se z toho hroutit. Vždyť o čem můžeme v životě říci, že je stoprocentní.

Žádné komentáře:

Okomentovat