čtvrtek 30. srpna 2018

Konec klubové éry, další pohovor a černý escort


Dnes jsem se rozhodla vám po delší době napsat pokračování příběhu, protože když jsem se koukala, kdy naposledy jsem napsala to minulé došlo mi, že s takovým tempem ho budu dopisovat někde v domově důchodců se skleničkou se zuby na jedné straně a s hromady prášků zase na straně druhé. No a to fakt nechci, takže pojďme na to :)

V klubu, kde sem pracovala, to bylo moc fajn, ale začala jsem pociťovat únavu a ani práce už mě nebavila jako dřív. Bylo to dáno i tím, že přišlo několik nových holek, které se klientům přímo vnucovaly, tudíž holky jako já měly méně práce. Já zkrátka neměla koule na to, přijít za klientem a sednout si k němu jen tak a bez toho, aniž by si mě sám vybral.

Po dalším ne zrovna úspěšném večeru jsem brouzdala na internetu a narazila na stránku nabízející práci v erotice jak u nás, tak i v zahraničí. Páni, zahraničí, prolítlo mi hlavou. Jaké by to asi bylo?  Našla jsem inzerát slečny, která nabízela práci ve Finsku a brala si "jen" 20 procent z výdělku. Sebrala jsem veškerou odvahu, co jsem v sobě tehdy měla a napsala jí email, kam jsem přiložila i svoji fotku. Obratem mi napsala email se všemi potřebnými informacemi, kde mi tak trochu nastínila systém práce. Žádný klub, ani privát s několika dalšími holkami. Jen já a klient v krásném čistém hotelovém pokoji nebo apartmánu. Znělo to jako sen. Psala, že pokud budu mít zájem, můžeme se sejít. Jasně že mám zájem. Práce v klubu jsem měla po krk. Měla jsem dost práce v noci, vysedávání s klienty, tlachání o ničem a nalívání se odpornými drinky, jen abych je dostala na pokoj. Už jsem nemohla. To, co mě dřív bavilo a v čem jsem se cítila jako ryba ve vodě se proměnilo v činnost, kterou jsem začala doslova nenávidět.

Domluvily jsme si schůzku v kavárně v jednom z pražských nákupních center. Měla jsem hledat červenovlásku s dioptrickými brýlemi. Našla jsem ji. Nervózně jsem jí podala ruku a sedla si naproti ní. Působila hrozně sympaticky. Řekla mi, že mi nejdříve vše vysvětlí, no a pak mi dá prostor k mým případným otázkám.Už jak mi začala vysvětlovat celý ten systém, tak se mi to líbilo. Líbila se mi ta možnost cestování a celkově ta svoboda. Alespoň tak jsem si to tehdy malovala. Jakmile skončila, zeptala jsem se na pár věcí a dohodly jsme se na spolupráci. Já si dopředu hradila jen letenku a zbytek hradila ona s tím, že jí podepíšu směnku, tedy papír ve kterém se zavážu, že ji zbytek nákladů uhradím po příletu zpět.

Nemohla jsem jinak. Tou dobou jsem neměla skoro 30 tisíc na náklady. Nejen letenka, ale také reklama a ubytování, které není ve skandinávských zemích obecně zrovna levné. Prostě jsem se spoléhala na to, že jako nová holka vydělám, ačkoliv jsem blondýnka. Tou dobou jsem se domnívala, že blondýnky tam nejsou příliš žádané, což se později ukázalo jako velký omyl.

No jo, ale byl tu ještě jeden problém. Měla jsem odlétat ani ne za 10 dní a tou dobou letenka stála přes 8 tisíc. Jenže já je neměla. Jak jsem napsala, práce moc nešla, no a mé úspory byly na spořícím účtu, ze kterého jsem nemohla vybrat ani korunu, protože jsem tam týden předtím vložila peníze. Zkrátka vždy, když jsem tam vložila nějakou částku, tak jsem z něj nemohla 14 dní nic vybrat. Měla jsem to takhle nastaveno, jinak bych nic neušetřila. Tenkrát totiž byly asi nějaké erupce na slunci nebo co, protože já, totální finanční negramot jsem si začala šetřit. Tehdy jsem byla ještě hloupá a myslela si, že si můžu bez problému šetřit na účet.




Ten večer a  i ten co následoval po něm to bylo s prací opravdu bídné. A já se začala obávat toho, že můj plán se zhroutí jako domeček z karet. Jenže pak se objevil ON. Třetí večer přišel po půlnoci klient a už při příchodu mi řekl, ať si jdu k němu sednout. Prostě jen tak. Byl snědší a mě zaujal přízvuk jakým to řekl. Takže jsem šla. Sotva jsme dosedli tak přišla barmanka a zeptala se nás, co si dáme k pití. Objednali jsme si a začali konverzovat. Po chvíli konverzace jsem se dozvěděla, že jeho táta je Arab a maminka Češka, proto ten zvláštní přízvuk. Byl milý, ale šlo na něm vidět, že je sjetej . V tu chvíli mi to ale bylo šumafuk. Potřebovala jsem peníze, takže jsem neřešila, co v sobě má nebo nemá a pokračovala v konverzaci. Posléze mi navrhl, zda bych nechtěla jet s ním na tři hodiny na escort k němu domů. V tu chvíli jsem měla oči jako strýček Skrblík, protože jsem věděla, co to znamená. Peníze! Byly tři hodiny ráno a klub zavíral v pět, což znamenalo, že mě vyplatí (dají mi peníze za celý večer plus za ten escot) a po příjezdu půjdu rovnou na byt. Klient vše zaplatil, já se šla převléci a jeli jsme.


Černý escort


Bydlel v naprosto průměrném panelákovém bytě. Upřímně jsem čekala něco modernějšího, ale postel a koupelna tam byla, takže jsem to neřešila a chovala se jakoby nic. Nabídl mi něco k pití, no a protože jsem byla docela napjatá řekla jsem si o vodku s džusem. Ano, takové blbosti si pamatuji :D Sex s ním byl docela o nervy, protože jak měl v sobě drogy, tak se ne a ne udělat. No a pak to přišlo. Vstal, někam odešel a přišel s malým nerezovým táckem. Zpočátku jsem neviděla, co na něm je, ale jakmile dosedl na postel, uviděla jsem bílý prášek a vedle něj kartu a srolovanou bankovku - jako ve filmu. Zeptal se mě, zda si dám taky. Zpočátku jsem se bránila, ale zvědavost byla silnější, a tak jsem si dala. Najednou přišlo uvolnění o které jsem se pokoušela za pomocí vodky s džusem. Bylo mi dobře a únava byla najednou ta tam. Mé libido se zvýšilo a tím pádem i snaha o to, aby dosáhl orgasmu.

Tři hodiny utekly jako voda a já mu řekla, že už budu muset jít. Podíval se na mě a zeptal se, zda bych nechtěla zůstat ještě další tři, přikývla jsem. Vstal a řekl mi, ať jdu s ním. Šli jsme do jedné z místností, kde měl peníze. Dodnes jsem neviděla tolik peněz pohromadě jako právě u něj. Zeptal se mě kolik chci a částku zaokrouhlil, takže jsem dostala 10 tisíc. Pro něj to byly drobné, jenže pro mě letenka do Finska plus něco navrch. Hlavou mi problesklo, co asi dělá, že má doma tolik peněz. Jedno jsem věděla určitě, nic legálního to není, jinak by ty peníze měl na bezpečnějším místě.

Šli jsme zpět do ložnice a pokračovali tam, kde jsme skončili. Pořád bylo mým cílem, aby, i když byl nakoksovaný (a ne zrovna málo) dosáhl orgasmu. Což se skoro ke konci a s vypětím všech sil opravdu podařilo. Měla jsem neskutečnou radost, protože to nebylo lehké. Dala jsem si sprchu, kterou jsem opravdu potřebovala. Po ní jsem se vrátila do ložnice, dopíjela svoji vodku s džusem a povídala si s ním. Co ale dělá se mi zjistit nepodařilo. Napadl mě drogový dealer, ale kdo ví. Podíval se na hodiny a řekl mi, že bych už měla jít. Vzájemně jsme si poděkovali, dali si pusu a já šla metro. Nevím proč, ale taxíkem se mi nechtělo. No a po cestě mě to napadlo. Vždyť já nemusím v klubu říkat, že jsem s ním byla o tři hodiny déle a můžu si tak všechny peníze nechat. A když se na to přijde tak co? Stejně se chystám pryč a vracet se nehodlám. No a tak jsem to taky udělala. Dojela jsem na byt a šla rovnou spát. Odpoledne jsem pak vstala a šla vložit peníze na účet ze kterého jsem si po domluvě s operátorkou koupila letenku. Éra klubové holky byla definitivně u konce.

Některým by se mohlo zdát divné, že tady mluvím o první zkušenosti s kokainem, když jsem napsala článek, ve kterém byla tou první zkušeností ta s klientem z New Yorku. Je to prosté. Chtěla jsem si tuto nechat právě pro tento článek :) Ono svým způsobem ta druhá byla první - první se zahraničním klientem.             

1 komentář:

  1. Bojis se uverejnovat komentare, ty prase ozraly? ;)

    OdpovědětVymazat