středa 31. října 2018

Proč jsem poslední dobou méně aktivní?

Nesnáším články, jejichž nadpis je otázkou, ale dnes nemohu jinak. Někteří jste si možná všimli, jiní vůbec ne. Poslední dobou jsem méně aktivní. A to nejen na blogu, ale i na soc. sítích. Moje facebooková stránka je už pokrytá prachem a pavoučci si na ní tkají své pavučiny. Mám myšlenky, spousty myšlenek. To ony mi brání se plně soustředit na něco jiného, kromě práce, díky které si můj mozek alespoň na chvíli odpočine a vypne. Mám je už dlouho, déle, než by se mohlo na první pohled zdát. A o čem jsou? O všem. O práci, o Elle, o životě... 

Začněme tou prací. Mám pocit, že tak nějak přešlapuji na jednom místě a pendlování mezi Prahou a Brnem tomu zrovna nepřidává. Naopak. Připadám si jako křeček v takovém tom kole. I když běhám jako trotl, tak jsem pořád na jednom místě - stejně jako onen křeček. Upřímně, nevím, co chci. Jedna moje polovina by ráda cestovala a byla pořád někde. Ta druhá by se ráda usadila a budovala jak svoji českou, tak především zahraniční klientelu. No a tak se ty dvě poloviny mezi sebou hádají jako kočka s myší. Honí se, dělají si naschvály (jako když jsem před několika týdny odjela z Prahy, protože jsem tam neměla moc práce, no a den na to se všichni mohli zbláznit, ale já už tam nebyla), no a snaží se mě přivést do hrobu. Co ale vím, že obojí moc kombinovat nelze, jak jsem si donedávna myslela. Je to jako v životě, čím víc věcí děláte, tím méně energie do každé z nich dáváte, no a pak to podle toho taky vypadá. Ta ramena, která jsem měla, když jsem si naivně myslela, že lze jezdit pravidelně na tour a přitom si udržet stávající české a zahraniční klienty jsou nenávratně pryč. Buď jezdit pravidelně na tour a pracovat převážně takhle, nebo se usadit v Praze, vybudovat klientelu a tour jezdit minimálně. Jinak to opravdu nejde, protože když vám zavolá klient a nedovolá se, nebo se dovolá, ale je mu sděleno, že nejsem momentálně v Praze, tak to jednou/dvakrát skousne, ale potřetí se poohlédne jinde. Což je naprosto logické.

Teď k Ellince. Z organizace, odkud ji mám, mi ji v podstatě chtějí vzít. Nedivím se. Chtějí, aby měla stálý domov, což naprosto chápu. Ostatně to chci také, ale je těžké ten stálý domov najít. Kdo má psa a hledá nebo hledal v posledních měsících byt v Praze, tak mě pochopí. Ti ostatní to budou brát jen jako moji výmluvu. Víte, já byt mít měla, ale když jsem majitelce napsala, že jsem pár dnů po prohlídce adoptovala fenku "čivavy" napsala mi, že si psa v bytě nepřeje a bylo vymalováno. Předpřipravenou smlouvu jsem tak mohla hodit do koše. No a pak se mi nic najít nepodařilo. No a tak v podstatě kočujeme. Chvíli tam a chvíli zase jinde. Ne, nebaví mě to. Byly doby, kdy mě to bavilo, ale ty už jsou pryč. Nedávno jsem absolvovala v Praze prohlídku bytu. Jakmile jsem majiteli řekla, že mám malou kříženku čivavy, která je hodná a klidná, tak se na mě podíval stylem, jako kdybych měla vši, lepru a antrax dohromady. Ani věta, že mám dobrá hodnocení od majitelů bytů, u nichž jsem byla v krátkodobých pronájmech, nepomohla. Jak jsem šla z prohlídky, rozbrečela jsem se. Bylo toho na mě zkrátka moc a nechápala jsem, jak lidé mohou být vůči psům tak zlí a zaujatí. Ještě ke všemu, když se jedná o psa malého. Ano, dle zákona mi majitel nemovitosti nemůže psa zakázat, tudíž je tu i varianta mu o ní neříct, ale jakmile by se to dozvěděl, mohl by mi bydlení tak znepříjemnit, že by mi nezbylo nic jiného, než se odstěhovat. Na každý hezký byt za rozumné peníze se v Praze stojí fronta jako na banány, tudíž majitelé bytů nemají problém si vybrat nájemníka dle svých představ, právě naopak. Je to začarovaný kruh a já doufám, že se objeví alespoň malinkatá škvírka, kudy z něj ven. Vždy, jakmile mám té organizaci odpovědět s odpovědí čekám několik dní. Děsím se dne, kdy mi přijde zpráva, že si pro ni přijedou, nebo že jim ji mám přivézt zpět. Už jsem i přemýšlela o tom, že bych se jí nezištně vzdala. Občas si totiž vůči ní připadám jako pěkný sobec. Sice se snažím jí dát to nejlepší co momentálně mohu, ale taky vím, že u někoho jiného by se mohla mít lépe. Mohla by mít totiž to, co já ji aktuálně dát nemohu - DOMOV.  


A teď k tomu mému životu, dá-li se tedy životem vůbec nazvat. Teď aktuálně bych měla být šťastná, protože se mi povedlo něco, co se ani ne dva dny zpátky zdálo být absolutně nereálné, ale nejsem, protože to sice vyřešilo moji aktuální situaci, ale ne tu budoucí. Je mi zle z toho, že nevím, kde budu za týden, 14 dní, měsíc. Není to tak dávno, kdy bych to brala jako obrovský adrenalin a připadalo by mi to děsně super, ale dnes ne. Z holky, která se nikdy moc nezajímala o budoucnost, se jako lusknutím prstu stala holka, kterou štve, že neví, co bude nebo v mém případě spíš to, kde bude. Ta nejistota je opravdu někdy k zbláznění.

Poslední dobou jsem taky dost podrážděná a nepříjemná. Ti z vás, co mě sledují na instagramu, si toho mohli všimnout. I proto se na něm posledních několik dní moc neukazuji, tím myslím, že nenatáčím svoji osobu, jako tomu bylo dříve. Sice razím heslo a dělám ramena, že když je něco na houby, tak se to má normálně říct a nemáte se, zvlášť pak na soc. sítích usmívat jak retard a dělat, že je vše v nejlepším pořádku, když to tak není, ale když to napíšu relativně slušně, tak na to momentálně nemám koule. Než se chovat jako někteří influenceři a usmívat se na vás od ucha k uchu a tvrdit, že je vše super a zalité sluncem, to se raději nebudu ukazovat vůbec. Alespoň na nějakou dobu. Jak dlouho, to nevím. Ještěže jsem neztratila chuť do práce a práce jde vcelku dobře (klep, klep). 

Omlouvám se, že je to takový nic moc neříkající článek, ale já se z toho potřebovala vypsat a hlavně jsem vám to chtěla říct, protože nejen jako čtenáři mého blogu, ale i jako sledující mých soc. sítí máte dle mého názoru právo vědět, jak na tom jsem a proč nejsem tolik aktivní. Děkuji za pochopení a snad se uvidíme příště zase u nějakého článku z branže :-)

20 komentářů:

  1. Zkrátka a dobře, zbavuješ se Eli aby sis mohla najít trvalé bydlení a snažíš se to fanouškům omluvit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, nikoho se nezbavuji. Rozhodla jsem se, že o ní budu bojovat, ať to stojí co to stojí. I kdybych to musela hnát k soudu. Nikdo nemá právo mi ji na základě toho, že nemám trvalé bydlení, vzít.

      Vymazat
  2. Doufám, že budeš psát dál a často. Včera jsem narazila na Tvůj blog a přečetla ho jedním dechem a pořád sleduji co kdy přibude, jsou to zajímavé články. I když nemám s prostitucí nic společného a ani se na to nechystám, tak je to super a zajímavé čtení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, jsem ráda, že se blog i články líbí a snad se budou líbit i nadále :-)

      Vymazat
  3. Ahoj Leni, myslím, že tenhle článek rozhodně není nicneříkající, ba naopak. Odhaluješ v něm tu část své osobnosti, kterou má spoustu z nás (tvých čtenářů) rádo a které fandí. Působíš díky němu jako úplně normální holka, která se nad nikoho nepovyšuje, neshazuje druhé, nehraje si na chytrou, ale přiznává svoje slabosti a strachy, které má přece každý. A v tom je podle mě velká síla osobnosti nebát se to přiznat. Držím ti moc palce, aby ten byt vyšel a abyste se s Elinkou usadily a budovaly společný domov. Ať si říká, kdo chce, co chce, tak já věřím tomu, že jsi skvělá panička a Elince dáváš spoustu lásky, kterou si po tom, co prožila, zaslouží. A naopak - i ona je pro tebe vším. A tak by to mělo být. Nikdo by neměl být sám. Moc ti fandím a prosím, buď víc takováhle holka, která řeší sebe a svůj život a klidně si i přizná, že má z něčeho strach, než ta "megera", co je hrozně nad věcí a neustále řeší druhé. Každý máme svoji stinnou stránku a jsme tak trochu jako doktor Jekyll a pan Hyde, ale je na každém z nás, jakou stránku si nakonec vybere.

    OdpovědětVymazat
  4. Proc sis Ellu Teda pořizovala??? To jsi před její adopcí nevěděla, že nemáš stále bydlení a jeho pořízení je velmi obtížné??? Opravdu tohle nepochopím,chudák pes. Prožila si určitě mnoho zla a zasloužila by si konečně žít život s jistotou. Proto mi od tebe přijde krajně hloupé a sobecké, že sis ji vůbec brala a teď ji zase vracet, stresovat ... Když už máš potřebu někomu kazit život, kaz si pouze ten svůj, ona za nic nemůže....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zase nepochopím, jak někdo, kdo článek nečetl, ho může komentovat. A nikoho vracet nebudu. Buď bez obav.

      Vymazat
  5. Smutný.. U psů jako je Ella, je nadmíru důležité si nejdřív důkladně rozmyslet, zda mám vše a jsem schopná zajistit vše, co potřebuje. Stálý domov je naprostý základ. Chudinka malá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psovi je jedno (ano, i takovému), kde je. Pes není kočka, nelpí na prostředí, ale na majiteli.

      Vymazat
  6. Panebože chudák pes... Je mi z tebe zle, ty se zapřísahej, že už nikdy Žádný zvíře mít nebudeš, protože tohle je fakt šílený ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen doufám, že ty žádné zvíře nemáš. Proč bych mít zvíře neměla. Zvířata miluji a princezna se má královsky. Ano, zatím nemáme stálé bydlení, ale i to jednou přijde.

      Vymazat
  7. Ta Ella.. Bože je mi z tebe na blití ...

    OdpovědětVymazat
  8. Boze kéž se Ellinka dostane co nejdál od tebe k někomu, kdo ji nikdy v životě nezklame a dá ji zázemí, které si po tom všem zaslouží. Lenko, jsi odporná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ji rozhodně nezklamala, takže být na tvém místě, tak vážím slova. Mohlo by se ti to dost nehezky vrátit. Pes nelpí na zázemí. To není kočka. Psovi je vcelku jedno, kde se svým majitelem je. Hlavně, že je s ním.

      Vymazat
  9. Já osobně musim říct, že ty mi jsi jedno. Nikdy jsem se neradila do skupiny "hejtrů" a byla spíše tichý pozorovatel, ale tohle s tou Ellou.... Na to fakt nemám slov a je mi té chudinky strašně líto..

    OdpovědětVymazat
  10. Katko, já se ti divím, že vůbec komunikujes s trotly, jako jsou tady ti psidumilové až fanatičtí zastánci či ochránci psů! Každý má patent na rozum a přitom by si měli zamést před svým prahem a držet pysk! Dělej si s Ellou, co uznas za vhodné. Ona je tvujrpes, myslim, že se má výborně. Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší a nejoddanější přítel člověka a ať ty půjdeš kamkoli, ona půjde za tebou resp.s tebou!❤ a vy, co tu remcáte, všímejte se a starejte se o vaše psy a nekydejte hnůj u ostatních❗ Drž se Leni, Katko, jak chceš : ) to zvládnete obě. Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, kdybych reagovala jen na hezké zprávy a komentáře, zařadila bych se mezi sluníčkáře a to nechci, jelikož jsou mi takoví lidé silně proti srsti. Já vím, že se má princezna více než dobře. Vidím, jak se každý den posouvá dopředu a opadává její nedůvěra, jak je šťastná a spokojená. Na tom, co si myslí ostatní mi opravdu nezáleží, jelikož oni vidí jen to, co chci, aby viděli :) Moc děkuji, Miško :-)

      Vymazat
  11. Ahoj, díky za článek. Ty jednou vydáš knihu, cejtim to tam! Každopádně držím pěsti.. A pokud bys měla čas a chuť, zkoukni tohle video a popř. ho okomentuj, stála bych o tvůj názor... :-)

    https://www.ceskatelevize.cz/porady/10318730018-polosero/218562222000008-polosero-zivi-me-sex/

    OdpovědětVymazat