pondělí, února 11, 2019

Jeden týden, dva dny a čtyři cizinci


Kdo z vás to ještě neví, tak jsem dočasně v Brně. To znamená, že četnost cizinců, jakožto klientů, je tak o 50 procent nižší než v Praze. Možná i o víc. No a tím pádem i možnost říkat si za schůzku více peněz, je značně omezena. Proto jsem nepředpokládala, že by tu k takové situaci mohlo dojít. V minulém týdnu jsem měla čtyři cizince během dvou dnů. No a dnes bych vám o nich ráda pověděla.

Úterý ve znamení escortu

Večer mi zavolal klient - Ind. Zeptal se mě, zda bych za ním mohla přijet na dvě hodinky do Grandhotelu. Neměl moc dobrou angličtinu, byla to jedna z nejhorších, co jsem kdy slyšela, takže mi prolétlo hlavou, co tam s ním budu ty dvě hodiny dělat. Nakonec jsem mu řekla, že mohla, takže jsme se domluvili a já se šla nachystat. Vždy, když mám čas a není to daleko (tak do 20 minut), tak jezdím na escorty městskou hromadnou dopravou. No a hotel byl pár zastávek přímým autobusem, takže jsem měla jasno, jak tam pojedu.

Po zaklepání na dveře hotelového pokoje mi otevřel milý postarší muž a pozval mě dál. Odložila jsem si a vešla do jednoho z pokojů, kde byla sedačka (byl ubytovaný v hotelovém apartmá). Posadila jsem se a začala s konverzací. Jen na mě koukal a usmíval se. Byl hrozně roztomilý. No a když jsem se ho zeptala, jak dlouho se v Brně zdrží odpověděl mi yes. Dle mého výrazu poznal, že jeho odpověď nebyla správná takže mě poprosil, abych otázku zopakovala. No a tak se naše konverzace začala pomalinku rozbíhat s tím, že jsem občas něco musela říct dvakrát. Po chvíli naší konverzace jsem navrhla společnou sprchu. Potřebovala jsem nějak "zabít" tu první hodinu no a konverzací bych ji zabila jen v případě, že bych si tam povídala sama se sebou. Bylo ovšem strašně roztomilé vidět, jak se snaží a že mu to není lhostejné. V tu chvíli mi dal do ruky poskládané peníze, které jsem blíže nezkoumala. Není slušné před klientem počítat finanční obnos.

Společnou sprchu jsme sice dali, on ovšem v trenýrkách. Bylo vidět, že se stydí. Povídali jsme si, smáli se a já si nemohla nevšimnout černého provázku, který měl uvázaný pod pupíkem. Prý to patří k jeho víře. Více ale o tom mluvit nechtěl, takže jsem se dál neptala. Co mě ovšem zaráželo byla jeho stydlivost. Dlouho se mi nestalo, abych měla tak stydlivého klienta. A nikdy jsem neměla klienta, který by se sprchoval ve spoďárech :D Viděla jsem, že v mé přítomnosti se zkrátka neosprchuje tak, jak by měl, takže jsem mu řekla, že na něj počkám v posteli.

Přišel úplně nahý. Upřímně jsem nechápala, co mu v té koupelně tak vadilo. Šel ke mně a chvíli jsme si povídali.Nemám ráda takové klienty, protože ačkoli to dělám osmým rokem, tak se stále občas stydím, no a zdrženlivá, zdrženlivá jsem vždycky. Zkrátka většinou to rozjíždí klient. Tady bych na rozjezd čekala ještě dnes. A tak, ač ne zrovna ochotně, jsem to vzala do svých rukou a jako první jsem ho políbila. No a pak už to šlo samo. Stačila mi chvíle na to, abych zjistila, že je ze severu Indie. Nebyl hrubý, ale lehl si na mě a bradu mi tlačil do hrudníku, choval se ne zrovna jemně k mým prsům a občas mě chytil opravdu silně za paži. No dobře, byl hrubý, ale neuvědomoval si to. Jakmile jsem mu řekla, že je mi to nepříjemné a že to bolí, přestal s tím a omluvil se. Jejich mentalitu asi nikdy nepochopím. Co se týče sexu, tak i japonský rychlovlak byl proti tomu courák. Zkrátka než jsem si pořádně uvědomila, že nějaký probíhá, tak bylo hotovo.

Po zbytek schůzky jsme leželi v posteli a povídali si. Ukazoval mi fotky svých dětí a manželky. Tohle mi nikdy ze strany klientů nepřišlo správné, ale po těch letech jsem si zvykla. Měli jsme ještě čas, takže jsme dali druhé kolo, které bylo stejně rychlé jako to první. Kdybych to měla shrnout, tak klienti z Asie jsou co se týče dosažení orgasmu nejrychlejší. Pořád mi chybí klient z Antarktidy, tak kdoví, třeba jednou :D Šla jsem se osprchovat a po mně šel on. Když jsem se oblékala a přerovnávala obsah kabelky, zjistila jsem, že mi dal více, než bylo domluveno, což bylo milé. Když jsem odcházela, řekl mi, že se ještě uvidíme. No a opravdu jsme se ještě jednou před jeho odletem viděli. Byla jsem moc ráda, že jsem se jim rozhodla dát ještě šanci.  

Po příjezdu na hotel (bydlela jsem na hotelu), jsem si řekla, že se půjdu odlíčit a spát. Bylo už po půlnoci a já byla docela unavená. Než jsem to však stihla udělat zavolal mi klient. Číslo bylo americké, ale klient Američan podle prvních pár slov nebyl. Nebyla jsem schopná poznat odkud je a únava zapříčinila, že jsem se zapomněla zeptat. Což až tak nevadilo, protože byl ubytovaný v hotelu Barceló, což je jeden z nejluxusnějších hotelů v Brně a taky jeden z nejméně vhodných, jelikož recepce je hned vedle výtahu. Je na výtahu doslova nalepená a skoro vždy tam stojí někdo z ochranky. Když jsem přijela, tak jsem napsala klientovi, že jsem před hotelem. Prý pro mě zajde dolů. Nechápala jsem proč, jelikož výtahy nejsou na kartu. Byli bychom nenápadní asi jako jeptiška mezi prostitutkami. Po chvíli mi napsal, že mám počkat. Mrzla jsem tam dobrých 10 minut a zrovna šla do hotelu skupinka italských turistů. Doufala jsem, že napíše co nejdřív, protože mezi nimi bych nebyla tak nápadná a lépe bych proklouzla nahoru. Naštěstí napsal, takže jsem se svezla s nimi. Personál hotelu bývá v pohodě, ale sekuriťáci se někdy chovají opravdu hrozně, myslím v hotelích obecně. Vyjela jsem do požadovaného patra a šla na pokoj, kde mě ve dveřích čekal vysoký usměvavý Ind, který měřil skoro dva metry, což je u nich neobvyklé. 

Po zavření dveří jsme začali konverzovat. Hned se mi omluvil za ty obstrukce, ale prý měl strach. Byla jsem ráda, že sekuriťák neznepokojil jen mě. Podle jeho přízvuku jsem poznala, že je z jihu Indie. No a jelikož na jihu nemluví hindsky, tak jejich přízvuk, pokud jde o angličtinu, není tak silný. Což mi po chvíli sám potvrdil. Byl hezký. Snad nejhezčí Ind, kterého jsem kdy poznala. Než jsme pokračovali dál, tak mi dal peníze. Namísto 2500 Kč mi dal 3000 Kč a když jsem mu chtěla vrátit, tak po mně hodil pohled, který mi dal jasně najevo, že to nemám řešit. V posteli to uměl. Byl vášnivý a nebyl tak rychle hotový, takže jsem z toho něco měla i já. Když jsme oba dosáhli orgasmu, zůstali jsme ležet v posteli a  pokračovali v konverzaci. Svěřil se mi, že trpí depresemi, takže jsme měli o čem mluvit, jelikož deprese byla několik let moji věrnou kamarádkou. Ovšem ne tou dobrou, ale takovou, které se nemůžete zbavit. Bral několik let antidepresiva, ale před nějakou dobou je vysadil, jelikož se mu nelíbilo, jak ho omezují. Souhlasila jsem, měla jsem to stejně. Jako by mi antidepresiva bránila v periferním vidění. Na nich vám zkrátka uniká širší pohled. Taky jsme se shodli na tom, že po jejich vysazení to vůbec není lehké a že ta první deprese, co přijde, je opravdu těžká. Taky se mi svěřil, že chvíle po sexu je jedinou chvílí, kdy je opravdu šťastný a spokojený. Bylo mi ho líto. Krásný chlap a má takové problémy, které mu brání si užívat život naplno.  Když jsme u toho, tak všichni klienti, kteří se mi svěřili s tím, že trpí depresemi nebo že jsou introverti, byli fešáci, je to zvláštní, až nefér, řekla bych, ale to je život, ten není fér. 


Pátek ve znamení "stálých" klientů

Nejdříve mě navštívil klient z Velké Británie, který v Brně žije již několik let. Po našem posledním setkání jsem neměla pocit, že se ještě někdy uvidíme. Naše rozloučení bylo dost chladné, takže mě šokovalo, když mi ve čtvrtek zavolal, že by mě zase rád viděl. Byl to ale příjemný šok, takže jsme se domluvili na další den. Měl jeden požadavek a to ten, abych na sobě měla zimní boty. Minule to byl med, teď zimní boty, proč ne :) Přání jsem mu ráda a ochotně splnila, takže jsem ho vítala v kotníčkových spíše podzimních botách. Upřímně, jiné jsem neměla :D Měl z toho radost, ačkoli v kombinaci s tím županem, který jsem měla na sobě to vypadalo dost prapodivně. Proto jsem byla ráda, když mi je chvíli po sprše sundal a pustili jsme se do toho, proč tam vlastně byl. Náš sex byla jízda jen poprvé, kdy jsme se oba udělali dvakrát. Což se povede opravdu málokterému klientovi, abych s ním dosáhla orgasmu hned dvakrát. Podruhé to bylo zajímavé díky medu, který mi dával na různá místa na těle a pak ho slíbával. Tady to ale byly "jen" boty a čas v posteli byl spíš slabší průměr. Jsem ráda, když si klienti řeknou, co se jim líbí, protože já nejsem vědma a ne vždy poznám, co klienta vzrušuje. Prý se ještě uvidíme, tak jen doufám, že přijde s něčím více vzrušujícím než jsou zimní boty, protože mě to opravdu mrzí, že to naposledy bylo takové monotónní.

Večer jsem pak jela za Kanaďanem, se kterým jsem se už jednou setkala a který se v rámci své cesty po Evropě na pár dnů zdržel v Brně, kde má přátele. Kanaďany mám ráda. Už dlouho mám v plánu napsat článek o jednom z nich, který byl nejšílenějším klientem, kterého jsem kdy měla. Tak snad se jednou dočkáte. Jsou moc fajn a co se mi obzvláště líbí je jejich přízvuk, který je velice srozumitelný a jednoduchý, v dobrém slova smyslu, samozřejmě. Nemusím se tolik soustředit jako například když mluvím právě s Britem. Minule jsme spolu strávili dvě hodinky, teď to byla jen hodinka, za což jsem byla upřímně řečeno ráda. Není to špatný nebo zlý člověk, ale je velice tvrdohlavý. Nehledě na to, že má problém s kondomem, takže je to spíš ruční práce v kombinaci s ústní, což mě z mého pohledu dělá neschopnou, a i když to třeba není moje vina, tak mám nutkání si to za ni dávat. Taky je rád dominantnější, aniž by to byla jeho přirozená povaha. Jako kdyby měl potřebu si dokazovat něco, co vůbec neexistuje. Na jednu stranu je to velice zvláštní člověk a jistým způsobem zajímavý. Na stranu druhou jsem si musela dávat občas velký pozor na to, co řeknu. Nevím, zda kdyby byl v Brně delší dobu a chtěl se ještě setkat, jestli bych jeho pozvání přijala. Necítila jsem se v jeho společnosti zrovna nejlépe. Odvezl mě zpátky na hotel, což bylo milé. No a tak skončil můj týden, kdy jsem ve dvou dnech měla čtyři cizince.


Žádné komentáře:

Okomentovat