Práce pro agentury aneb jak jsem se stala call girl

0 Comments

Než se ze mě ovšem stala jedna ze Sladkých pusinek, pracovala jsem chvíli pro dvě pražské agentury. No a dnes bych vám ráda pověděla o tom, jak to u takových agentur chodí. Ačkoli pokud jste viděli seriál Tajný deník call girl, tak už to vlastně víte. Jen k tomu přidám svoji osobní zkušenost :-)

Už nevím jak, ale nějak jsem se dostala na stránky několika pražských agentur a řekla si, že zkusím práci u nich. S několika majiteli jsem se sešla a všichni do jednoho to byli Rusové. Nijak mě to neodradilo a po vstupním pohovoru, který zahrnuje časovou flexibilitu a nabízené služby jsem pro dvě z nich začala pracovat - stala jsem se call girl. Není dobré, když je holka u několika z nich, tím myslím u tří a více. Zvlášť pokud na fotkách ukazuje obličej, nebo pokud používá ty samé fotky u každé z nich. Pak tím totiž ztrácí hodnotu. No a taky to působí dost zoufale, ale to je jen můj osobní poznatek. Call girl je vlastně žena (prostitutka) pracující pro agenturu/y, která musí být většinu času na telefonu a čekat, zda se jí madam či operátorka ozve s nabídkou. Nabídky by se daly rozdělit do dvou kategorií. Buď jí volá proto, že si klient vybral přímo ji a ona se s ní chce jen domluvit na čase, místě a délce setkání, nebo jí volá, že klient poptává jistý druh schůzky nebo servis a ona sonduje, která je ochotna to poskytnout. Jakmile se call girl sejde s klientem, on jí dá před schůzkou celou částku za předem dohodnutý čas a ona se v následujících dnech sejde s madam a předá jí v obálce onu provizi, která obvykle bývá od 30-50 procent. Funguje to naprosto stejně jako ve zmíněném seriálu. Až tedy na ten doklad :D 

Agentury, pro které jsem pracovala já si braly 50 procent, což bylo opravdu hodně. Zpočátku mi to tak nevadilo. Práce bylo dost, měla jsem možnost poznat klienty, které bych normálně nepoznala (alespoň tehdy ne) a nevadilo mi být vzhůru do pozdních nočních hodin a čekat, zda se operátorka ozve či nikoli. Myslím, že jedna z nich, ta, u které jsem měla více práce, fungovala do dvou do rána. Kolikrát se stalo, že mi operátorka zavolala v 1:45 že mám je tam a tam za tolik a tolik a na tak a tak dlouho. První menší problém nastal tehdy, když jsem jednou šla odevzdat peníze a madam byla naštvaná, protože jsem den předtím, opět někdy po půlnoci, nebrala operátorce telefon, což se mimochodem stalo poprvé po asi dvou měsících, co jsem tam pracovala. Když takhle žijete nějaký čas, tak si dříve nebo později vybere svoji daň. Zkrátka jsem usnula, a ačkoli jsem telefon slyšela, nebyla jsem schopna ho zvednout, natož popřípadě někam jet. Ji ale zajímaly jen peníze, o které kvůli tomu přišla.

Další problém nastal, když mě operátorka poslala za klientem a já se mu měla představit jako někdo jiný. Což je mimochodem běžná praxe. Představte si, že jste klient, voláte, že chcete například Karolínu, což je štíhlá blondýnka s dvojkama prsama. Operátorka vám řekne, že ji zavolá a zjistí, jak je na tom s časem. Volá jí, ale Karolína to nebere, tak zavolá Lucce, která je Karolíně dost podobná - tedy taky štíhlá blondýnka s dvojkama prsama. Lucka může no a operátorka jí řekne, ať se představí jako Karolína a zavolá klientovi, že Karolína tam bude tehdy a tehdy. Klient díky rozmazanému obličeji těžko pozná, že Karolína není Karolínou. No a i já jednou jela za takovou Karolínu, což jsem se mimochodem dozvěděla až na místě spolu s tím, že má jít o DUO, tedy o trojku s jednou kolegyní, což mě naštvalo, protože při onom pohovoru jsem jasně řekla, že tuto službu neposkytuji. Když nás klient uviděl byl nepříjemně překvapen. Objednal si dvě štíhlé blondýnky s malýma prsama a přijely mu dvě blondýnky krev a mléko. Dokonce nám ukazoval i fotky holek, které si objednal. Tehdy jsem se cítila opravdu trapně a byla pořádně naštvaná. Klient nás odmítl a omluvil se. Dal nám peníze na odvoz a odešel. Já ho naprosto chápala, na jeho místě bych se zachovala stejně. Za to kolegyně pro jeho odmítnutí pochopení neměla. 


Od té doby jsem s agenturou v kontaktu nebyla. Ignorovala jsem telefony jak operátorky tak madam. Nechtěla jsem být součástí něčeho takového a znovu zažít to, co jsem zažila, a to jen proto, že operátorka zjevně potřebovala brýle. Jednou jsem jí telefon zvedla, už ani sama nevím proč. Prý jim vypadla holka na domluvené focení, tak jestli bych neměla zájem. Byla jsem tak blbá, že jsem se nechala přemluvit. Nikdy jsem nechtěla mít fotky jako měly ostatní holky, protože nejenže se mi nelíbily, ale hlavně měly do reality sakra daleko. Jenže madam byla neúprosná. Při cestě do ateliéru jsem se dozvěděla, že mají novou operátorku a že už nebude docházet k podobným problémům. Věděla jsem, že je to hloupost, protože co se týče pasáků, tak jsou vždy na prvním místě peníze, a až pak je spokojenost klienta, no a spokojenost holky se krčí někde vzadu. Řekla jsem si, že bych jim ještě jednu šanci dát mohla, chybu přece udělá každý.

Proběhlo focení, kde fotky dopadly naprosto katastrofálně viz tento článek. Vizážistka neměla dostatečně světlý makeup, takže jsem na nich měla obličej výrazně tmavší než zbytek těla, mé vlasy mi podivně vytočila, takže o to víc šlo poznat, že jsou prodloužené a retuš byla tak příšerná, že jsem se ani já sama nemohla poznat. Agentura je dala na web a já jela za prvním klientem, který mě odmítl. Sám mi řekl, že podoba je velice vzdálená realitě a já to věděla. Bylo mi hrozně. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych byla dvakrát po sobě, v relativně krátké době, odmítnuta. Tohle byl poslední hřebíček do rakve. Napsala jsem operátorce, že mě klient odmítl, a jak její tak i číslo madam jsem si dala do ignorace. Už jsem s nimi nikdy nechtěla mít nic společného. Po nějaké době, co jsem s nimi nekomunikovala, mě stáhli z webu. A bylo to. 

Co se týče práce u druhé agentury, tak tam ji bylo méně, jelikož mě dost zaměstnávala ta první. Za to se mi tam ale nikdy nestalo, že by mě klient odmítl. A taky jsem tam měla delší schůzky. Problém byl ten, že bylo doslova nemožné se domluvit na předání peněz. Tudíž poslední provizi za celou noc jsem neodevzdala. Jako abych se někomu doslova vnucovala a prosila ho, kdy mu můžu předat peníze, to nemám zapotřebí. Dost dlouho jsem pak ještě visela na jejich stránkách. Agentura dnes již nefunguje. 

Tehdy jsem jako call girl skončila a štěstí u žádných dalších agentur už nehledala. Díky této zkušenosti jsem ale zjistila, že tento druh práce není nic pro mě. Být pořád k dispozici, nesmět si v podstatě nic naplánovat a akceptovat podmínky, které se mi nelíbí zkrátka nebylo to pravé. Zkusila jsem tedy štěstí ve Sladkých pusinkách. O tom ale zase někdy příště :-)

0 komentářů: