V čem jsem jiná - “lepší”

0 Comments


Než se pustíte do čtení tohoto článku, tak doporučuji si přečíst článek Chyby, díky kterým se klient nikdy nevrátí, tedy pokud jste ho ještě nečetli, protože tenhle článek se k němu, dalo by se říci, váže :-) 


Čas je pro mě opravdu jen slovem

Když klient přijde, tak nikde neuvidí hodiny, ani po domluveném čase neuslyší pípání telefonu či nepostřehne, jak se soustředím na něco jiného než jen na něj (třeba na kontrolování toho, jaká písnička zrovna hraje).  Zkrátka a dobře já čas neřeším. Neřeším to, zda je u mě hodinu nebo hodinu a půl, vždy platí stejně. Představa, že by se ze mě měla stát ta, co počítá každou minutu (přehnaně řečeno, ale jsou i takové), tak s tím raději seknu.


Nespolehliví klienti u mě pochopení nenajdou

Stačí málo a klient, nebo spíše lépe řečeno jeho číslo, zablokuji. Dříve, když jsem ještě jako pracovní telefon používala stařičkou Nokii, jsem si takové klienty ukládala pod písmeno A. Takže jakmile mi volal áčkař, nezvedla jsem to. K tomu, aby klient skončil v mém seznamu blokovaných bohatě stačí, když mi nepotvrdí domluvenou schůzku. To, že tam skončí i tehdy, pokud je do telefonu hrubý či nepříjemný, nebo pokud se nedostaví vůbec, snad nemusím ani zmiňovat, ale pro jistotu ;-) A je mi úplně jedno, jaký důvod si pro nedostavení se, vymyslí. Já zkrátka druhé šance nedávám. Ostatně tohle je taky jeden z důvodů, proč bych nemohla dělat luxusku. Když jsem na instagramu jedné z nich četla, jak sebou nechá zametat v tom smyslu, že se s klientem domlouvá klidně i natřikrát, bylo mi jí docela líto, že se musí ještě takhle ponižovat. Jsem nesmírně vděčná za to, že já něco takového nemám zapotřebí. To raději budu bez práce, než mít klienty, kteří si neváží mě ani mého času. Teď možná vyzním jako hrozný narcis, ale takoví si mě nezaslouží.


Postava

Díky tomu, že nejsem hubená ani štíhlá, mám mnohem méně konkurence, a tím pádem si mohu nastavit podmínky, se kterými by hubené/štíhlé kolegyně většinou nepochodily, jelikož pokud by takové podmínky měly a klient s nimi nesouhlasil, poohlédl by se zkrátka jinde, protože by měl kde. Což u mě až tak snadné není. A upřímně, mám mnohem lepší klienty, než jsem měla v době, kdy jsem byla štíhlá. Mám na to takovou teorii. Většina sympatických chlapů má doma hubené/štíhlé manželky/přítelkyně, no a když jdou za prostitutkou, tak si málokdy vyberou takovou, která má  podobnou postavu jako jejich drahá polovička. Proč zkrátka platit za to, co mají doma, když mohou vyzkoušet něco jiného.


Vše poskytuji jen s ochranou

Nebylo tomu tak ale vždy. Bylo období, kdy jsem poskytovala orální sex bez ochrany, a to proto, že mi jak pasáci, tak méně úspěšné kolegyně (většina z nich dnes již není v oboru) tvrdily, že pokud ho nebudu poskytovat, nevydělám si. Je to hloupost. Ba naopak mi v poslední době klienti čím dál tím častěji říkají, že jedním z důvodů, proč si mě vybrali byl ten, že vše poskytuji s ochranou a vážím si tak sama sebe a svého zdraví. A mě to samozřejmě neskutečně těší.


Vyšší finanční ohodnocení a minimálně hodinová setkání 

Standardní ceny v Česku jsou 1000 Kč 30 minut a 1500 Kč hodina. Já mám ovšem cenu 2000 Kč na hodinu. Asi si říkáte, že pár stovek není zase takový rozdíl, tak to je omyl. Rozdíl to je docela velký. Mohlo by se zdát, že mám vyšší ceny proto, abych si více vydělala. To sice také, ale není to hlavní důvod. Hlavním důvodem je to, že díky této ceně mi nepřijde každý. Zkrátka čím je prostitutka dražší, tím je o ni menší zájem, protože si ji nemůže dovolit každý. No a půlhodiny neposkytuji vůbec. Na to si sama sebe a svého času až příliš vážím.


Odmítám klienty

Když klient přijde, tak to ještě neznamená, že spolu strávíme dohodnutý čas. To, že mám vyšší ceny totiž neznamená, že mi občas nepřijde někdo, kdo je mi nesympatický. Ačkoli se to stává méně, než kdybych měla standardní ceny, tak se to stává. Klienta odmítnu klidně i kvůli naprosté banalitě. Například kvůli tomu, že má lehce popito, nebo že má velmi výraznou nadváhu, či vypadá moc mladě (přijímám pouze klienty 30 plus). Takovým bych totiž nedokázala poskytnout kvalitní službu, což by mé ego neuneslo. Zkrátka a dobře pokud vím, že bych kvůli výše zmíněnému nedokázala být stoprocentní, pak klienta raději odmítnu. 


Schůzky si domlouvám pouze telefonicky (V Česku)

Hlas vám řekne víc než jen pouhá psaná slova. Klient mi musí před schůzkou vždy zavolat. Jedině tak se totiž na schůzce domluvíme. Klient, který se zdráhá, na mě zkrátka nepůsobí věrohodně. Opět mě tady jeho výmluvy absolutně nezajímají. Kdo chce, najde si způsob, no a kdo nechce, ten si najde důvod. Dodnes nechápu, jak se některé nezávislé kolegyně dokáží s klientem domluvit jen přes psanou konverzaci. Ano, ublížit či napadnout prostitutku může i klient, který je do telefonu sladký jako med. Já se ale ctím jistější, když mi klient před schůzkou zavolá.


Mám pevné zásady

A přes ty nejede vlak. Je tomu tak proto, že já nabízím jen to, co mám sama ráda a co je mi příjemné. Jsou kolegyně, kterým stačí před obličejem zamávat bankovkami a hned jsou, co se týče poskytovaného servisu, povolnější. Zkrátka si řeknou, že to přetrpí a vydělají si. Já se rozhodla netrpět a užívat si to hezké. Některé jsou dokonce ochotny smlouvat o finanční odměně za svůj čas. U mě se klient může snažit sebevíc a stejně nepochodí. Jednou se mi stalo, že mi klient nabídl 30 000 Kč za anální sex. S díky a hrdostí mi vlastní jsem ho odmítla.


Jsem opravdu diskrétní

Nepoužívám parfémy, ani výrazné rtěnky. Zkrátka nic, co by mě u případné přítelkyně/manželky mohlo prozradit. Dokonce jsem tak paranoidní, že i deodorant používám unisexový (Borotalco). Pokud jsem na bytě, tak klienta nepustím nahoru, když slyším sousedy na chodbě. To stejné, když odchází. No a když jsem na hotelu, tak tam mu pochopitelně tohle nezaručím, ale jeho vhodným výběrem zaručím, aby si ho personál na recepci sotva všiml. Pro někoho to jsou možná detaily, ale věřte mi, že sakra důležité.


Nedělám to pro peníze, ale za ně

Mám ráda sex a mám ráda peníze. Přesně v tomhle pořadí. Už jako náctiletá jsem byla dost promiskuitní. Nehledě na to, že nejsem dobrá herečka, takže hrát klientovi, jak hrozně mě to baví, bych nedokázala. Nemohla bych dělat něco, co mě nebaví a co mi nepřináší uspokojení (teď opravdu nemyslím jen orgasmus). Jistěže se někdy nezadaří a občas mám klienta, se kterým si nesedneme, ale to k tomu patří. To, že je mi klient sympatický, mi totiž automaticky nezaručí, že si sedneme nejen po té sexuální, ale i po povahové stránce, což je něco, co poznám, až během schůzky, nikoli před ní.