12 vlastností, které mi vadí na klientech

1 Comments


Svoji práci můžete milovat sebevíc, ale vždy se najde něco, co vám vadí. U mě je to stejné. Někdy to vadí natolik, že klienta raději odmítnu a pro jistotu jeho číslo zablokuji, jindy to jsou bývalé mouchy, které se po několika letech  v branži staly spíše takovými muškami, které jsem se naučila nějakým způsobem, ač ne zcela ochotně akceptovat a brát je jako méně příjemnou součást mé práce. Ono kdyby bylo vše jen růžové byla by to pěkná nuda :-)


1. Arogantní/povýšené chování

Takoví klienti se většinou neobtěžují ani s pozdravem, nebo pozdraví, ale zní to jako pozdrav od protivné ženské na úřadě. Už v tu chvíli vím, že tady pšenka nepokvete. Někteří z nich si myslí, že pro to, aby si vybrali zrovna mě, budu dělat psí kusy. Flirtovat s nimi po telefonu, lákat je na servis, dávat slevy apod. Flirtování po telefonu mě neba, můj servis je dost omezený, a nejsem ani jogurt v sámošce před vypršením data spotřeby, abych musela dávat slevy. No a slibovat něco, co vím, že bych nedokázala splnit, je naprostá hloupost. Akorát bych si tím uškodila. Ne ne. On je ten, co volá a co něco chce, tak ať se podle toho chová, jinak má smůlu. Možná je to tvrdé, ale lepší, než se pak otravovat s nějakým nepříjemným bručounem. Nic pro mě. Já si chci čas s klientem užít, a ne ho přežít jen proto, že za něj mám zaplaceno. Jistě, bručoun se může vyklubat i z klienta, který je do telefonu sladký jako med,  ale ta pravděpodobnost je sakra malá. 


2. Ptají se na služby, které neposkytuji

Tady si asi říkáte, co může být na pouhé otázce špatného. Ve své podstatě nic. Jenže vždy je v takovém případě lepší klienta odmítnout a odkázat ho na jinou kolegyni, která mu ten servis buď poskytne, nebo která mu ho za vidinou peněz slíbí, ačkoli ho třeba není schopná splnit. Já patřím mezi relativně malé procento holek, které neslibují nic, co nemohou nebo spíše nechtějí poskytnout. No a roky v branži mě naučily takové klienty vždy raději odmítat a to z toho důvodu, že mají tendence to pak zkoušet. Buď celou dobu přemlouvají a někdy nabízí nemalé peníze. Dostala jsem například nabídku 30 000 Kč za anální styk, kterou jsem s hrdostí mi vlastní odmítla, přičemž 99 procent holek by po ní skočilo všemi deseti. No a někdy nezůstane jen u přemlouvání a holka si musí dávat sakra pozor, aby kondom zůstal na svém místě, nebo aby ptáček neskončil ve špatném hnízdě. Ať se s takovými klienty otravují jiné, když jim to za to stojí. Mně to za to nestojí, ani v nejmenším. Zdraví mám jen jedno, no a nervy vlastně taky.


3. Věk pod 30 let

Už když jsem šla v 16 letech občas za peníze, tak to bylo vždy s někým, kdo byl minimálně o 20 let starší. Moje slabost pro starší klienty mě neopustila, ani když jsem začala pracovat v klubu, kde jsem si klienty podle věku samozřejmě vybírat nemohla. Díky tomu jsem poznala, že klienti pod 30 let nebudou nic pro mě. Už tehdy jsem věděla, že jakmile se jednou osamostatním, což byl cíl, kterého se mi podařilo dosáhnout, tak moji první podmínkou bude věk nad 30 let, ideálně pak nad 40 let. Takoví klienti mají mnohem více rozumu, nemívají ode mě nesmyslná očekávání, či potřebu si něco dokazovat, a ve valné většině je pro ně mé uspokojení stejně důležité jako pro mě to jejich. A hlavně, už mají nějaké ty zkušenosti, což je dobrá zpráva především pro mé poprsí, které se s nimi necítí jako ručně připravované těsto na kynuté buchty. I když výjimky by se našly. No a i konverzace je s nimi na mnohem lepší úrovni. Jistě by se našel nějaký klient pod 30 let, který by se nechoval jako "nadržený puboš", ale proč to riskovat, když nemusím :-)


4. Klient nepřijde/neomluví se

Občas se stane, že se klient objedná, ale nepřijde a ani se neomluví. V takovém případě jde po 15 minutách od termínu, kdy měl přijít, do blokace.  To je právě jedna z těch much, která se po několika letech stala muškou. Zvykla jsem si na to. Musela jsem, nic jiného mi zkrátka nezbylo. Jsem ráda, že se mi to stává velice zřídka. Co se ale stává častěji (zhruba tak jednou za týden), tak je situace, kdy se klient objedná na určitou hodinu, ale schůzku hodinu dopředu nepotvrdí. Dejme tomu, že zavolá v 10:00 a objedná se na 14 hodinu s tím, že požaduji, aby mi schůzku hodinu dopředu, tedy ve 13 hodin potvrdil. Pokud se tak nestane, tak v takovém případě jde do blokace také, a to proto, že by to po čase mohl udělat znovu, a já bych kvůli takovému mohla přijít o klienta, který má skutečný zájem přijít.


5. Moc se vyptává

Mám pocit, že o tomhle už jsem tady v nějakém článku psala, ale opakování matka moudrosti. Zkrátka čím více se klienti vyptávají, tím menší je jejich zájem přijít. 1-5 otázek je zcela v pořádku tzn. Jaké máš ceny? Jaké služby poskytuješ? Kde tě najdu? Jak jsi na tom s časem a jak dopředu mám volat? No a poslední otázka se nejčastěji týká něčeho intimního. 5 a více otázek je už podezřelé.  Tudíž jakmile se mě klient začne vyptávat na jednotlivé polohy či služby, nebo snad dokonce chce, abych se mu do telefonu popsala, přičemž fotky a základní informace jako výška, váha, věk atd., jsou u každého inzerátu, tak se snažím o ukončení hovoru a číslo blokuji. Opět zde platí, že kdybych to neudělala, tak bych mohla přijít o klienta, který má skutečný zájem přijít. Nehledě na to, že je to ztráta času.


6. Když přijdou dřív

Tím nemyslím o 5-10 minut. V poslední době je u klientů velmi populární chodit dřív i o půl hodiny. To mi pak celí nadšení/nadržení volají, že už jsou tady. Asi si myslí, že si strčím vrtuli do zadku a vezmu je, což je nemožné, protože v té době bývám většinou uprostřed líčení. Nejhorší na tom je, že když vím, že jsou tady dřív, tak se pak vše snažím dělat honem honem, aby dlouho nečekali. Jenže v tom je zakopaný pes, protože když spěchám, tak dělám chyby, takže stejně čekají, a někdy i déle, než by čekali, kdyby přijeli na čas. Což je nejen pro ně, ale i pro mě velice nepříjemné, jelikož se pak cítím trapně a provinile, ačkoli za to vlastně nemohu. Docela by mě zajímalo, co to způsobilo, protože tenhle, dalo by se říci trend, je u klientů čím dál tím populárnější. Snad je to opravdu jen trend, který po čase vymizí.


7. Dělají práci za mě

Někdy si říkám, že za mnou klient přišel jen proto, že potřeboval takzvané křoví pro svoji pravačku/levačku. No a někdy mám pocit, jako by ho moje přítomnost až obtěžovala, protože já nepatřím mezi prostitutky, které skákají, jak klient píská. Tím nechci říct, že ležím jak prkno, to vůbec ne, ale když mě naviguje jako slepce v minovém poli, tak to už je vážně moc. Nemám problém s tím, když mi řekne nebo naznačí, co má rád, naopak. To, že jsem prostitutka totiž neznamená, že vždy po pár minutách vím, co se mu líbí a co ho vzrušuje. Nejhorší jsou pak ti, co mě chytnou, položí na záda a snaží se mi tam toho svého ptáčka chcípáčka strčit. Takovým mnohdy ani nevysvětlím, že takhle to fakt nepůjde. Pravda, někdy jde. A někdy je to to jediné, co ho probudí k životu. Většinou ale nikoli. Zpravidla to po chvíli pochopí sami, lehnou si a bez jakékoliv snahy či iniciativy to nechají na mně. Což taky není to pravé ořechové. 


8. Kapky potu

Špatná hygiena se dá vyřešit znovu odesláním do sprchy, zápach z úst znovu odesláním k umyvadlu, kde je ústní voda, ale kapky potu se musí přežít. Málokdy bývá po ruce ručník či kapesník, a když píšu po ruce, tak myslím opravdu po ruce. No a přerušovat klienta, když vidím, že je pár vteřin od orgasmu, je hloupost. Pak by taky nemusel žádný orgasmus přijít, nebo by se snaha o jeho znovudosažení mohla sakra protáhnout, a ani to by nezaručilo, že ho skutečně dosáhne. Může to znít nechutně, ale to ať mě raději pokape. No a když je fakt nejhůř a vidím, že to ještě nějakou chvilku potrvá, tak ho přeruším, osuším a jdu nahoru :-)


9. Mají vysoká očekávání

Tohle není jen výsada klientů pod 30 let. Občas s tím přijde i nějaký starší klient. Myslí si, že jakožto prostitutka umím zázraky. Mnohdy si neuvědomují, že je to především v jejich hlavě a o jejich rozpoložení a že pokud jejich hlava nebude chtít, tak toho orgasmu nedosáhnou, ani kdybych dělala nevím co. U některých mi kolikrát přijde, že si myslí, že mám něco jako nadpřirozené schopnosti a umím jejich hlavu přesvědčit, aby chtěla. Ano, to do jisté míry umím, ale vždy tam musí být nějaká snaha a iniciativa i z klientovi strany, protože jakmile tam není, tak nemám ani já chuť se snažit, protože vím, že moje snaha bude naprosto zbytečná.


10. Slintání

Kam se na některé klienty hrabou psi slintající na pavlovův reflex. Zlatých pár kapek potu na obličeji. A tohle myslím zcela vážně. Přemýšlím, co je horší. Zda slintání při líbání nebo při lízání. Asi to druhé. Není totiž snad nic horšího, než když mě klient líže a já cítím, jak mi jeho sliny stékají dolů. Pamatujete na ten hnusný pocit, který jste měli, když někdo přejel nehty po školní tabuli? Pokud ne, tak zkuste vidličkou přejet po keramickém talíři. Tak přesně tak se cítím, když mám dole slintala. A to není situace jako s onou tabulí či talířem, která trvá sotva pár vteřin. Tahle většinou trvá několik minut. A takových klientů není zrovna málo, bohužel. Z téhle mouchy se ještě muška nestala, a nemyslím si, že se někdy stane, protože i po tolika letech je mi to stejně nepříjemné,  jako tomu bylo poprvé. 


11. Zaplatil jsem si tak dělej

Klientů s touto, dalo by se říci vlastností, mám naštěstí nejméně. Je to zhruba jeden za dva-tři měsíce, někdy ani to ne, ale jsou. No a proto jsem se rozhodla je do tohoto článku zařadit. Takoví klienti bývají většinou i poměrně arogantní, což ne vždy jde poznat po telefonu. Myslí si, že kterákoliv služba včetně té mé bude správně fungovat jen proto, že je nabízená a že oni pro její správné fungování nemusí udělat vůbec nic. Vždyť přece zaplatili, takže ve svých očích udělali víc než dost. Jenže tak to není. Já se zkrátka k takovému klientovi neumím chovat stejně jako k tomu, který se snaží a neleží jako vyvrženej vorvaň. A věřím, že nejsem sama. Ano, měla bych se ke všem klientům chovat stejně, bez rozdílu, ale já to neumím. A ani umět nechci.


12. "Debilní" kecy

Za těch několik let jsem opravdu slyšela leccos. A když už si říkám, že mě nic nepřekvapí, tak přijde klient, který zase vypustí nějakou perlu. Jako včerejší klient, který mi při poloze zezadu řekl: Tak a teď do tebe vypustím semínko." V tu chvíli se mi protočily panenky a navalilo se mi. Taky jsem ale slyšela, že můj klitoris je jako perla a moje číča jako mušlička a že proto, aby se k němu dostal, musí mušličku vylovit a otevřít. Nebo že jsem klenutá jako obraz od Michelangela a další. Kolikrát si dlouze povídají s mýma prsama nebo číčou a mě okázale ignorují. Nejednou mi proběhlo hlavou, že kdyby to šlo, tak bych jim tam onu část svého těla mohla nechat a zajít si na kafe. 

1 komentář:

  1. Perfektní článek �� četl jsem to úplně celé a opravdu mě to všechno zaujalo, jak můžou být někteří klienti v hlavě úplně s prominutím to slovo vygumovaní a povídají si s tvými prsami nebo mušličkou, to mě fakt srazilo na kolena �� nebo že se do tebe udělá a že vypadáš jak bůhví co... Jako tohle, kdyby mi někdo řekl, tak bych ho hnal okamžitě ven. Můžou být rádi, že je v tomhle ještě na tzv. úrovni toleruješ. Místo toho, aby ti řekli, že jsi doopravdy nádherná ještě víc než na fotce, tak tě defaktoo uráží... Anebo, kdyby ti řekli, že děkují a jak si to užili s tebou např. Nebo, že to budou chtít si pak zopakovat, tak to mlčí... Nemáš to opravdu Leni lehké! Naopak máš, ale můj obdiv, jak to všechno zvládáš �� tebe potkat třeba v soukromém životě tak to musí být opravdu super ��

    OdpovědětSmazat